Naše SEZNÁMENÍ
Počátek
Absolvovali jsem spolu animátorský kurz, kde jsme ale za ty tři roky zjistili tak maximálně, jak se ten druhý jmenuje. Sice to do dneška nechápu, ale byl jsem pro ni "namachrovanej frajírek" (ale jak říkám, dřív jsem býval pyšnej, ale teď už jsem dokonalej :-D). Do kupy nás svedl osud nebo "náhoda", zkrátka jednoho rána nás organizátoři vzbudili, zavázali oči, odvezli nás někam do terénu a tam vytvořili dvojice. A že nevíte, koho jsem dostal já? :)
No ne, to je ten namachrovaný týpek z Jilemnice, co se se mnou za celé animátory skoro nebavil ... :) :( Ale jo, musím uznat, že jsem tajně doufala, že aspoň poslední prázdniny spolu trochu víc začneme komunikovat :-) A po cestě do Rokole musím říct, že se s ním moc hezky povídá a je to fakt fajnovej kluk ... První dojem někdy není úplně správný :)
Zamilování
Lucka (a místní pan farář - Stejsky) pozvala naši spolčokapelu Vavřineček na víkend do Rychnova, že tam zahrajeme. Bylo to moc fajn, Lucka měla vše zmáknutý... něco mě na té holce začalo přitahovat... :)
Já jsem se moc těšila na nedělní mši s jejich doprovodem, slyšela jsem je hrát na diecézku a jejich 
písničky mi stále zněly v uších. A hlavní důvod, proč jsem nemohla dospat do neděle? V sobotu jsme měli vycházku po Rychnově, která končila v kostele, kde už začaly přípravy na neděli... a když jsem viděla Péťu, jak stojí vpředu, všichni ho poslouchají a jak krásně hrají... no, kdo by se do něj nezamiloval?! :-) Víkend byl moc krásný, ale jak to už v životě bývá, přišlo loučení ... Nasedli do auta, mávali z oteveného okénka, které jim nešlo zavřít :-) a já náhle zůstala před farou sama a v tu chvíli jsem si řekla: "Jo, tak tenhle kluk mi bude chybět..."
Chození
Začaly se objevovat určité indicie, které nasvědčovaly, že bychom to mohli dát do kupy... a tak když jsme po plese v Jilemnici tak spolu "seděli" ve skautský klubovně, zeptal sem se: "Tak co Luci, stále spolu ještě nechodíme?" :) A bylo vymalováno :)
Ano, ano, bylo to přesně tak... ale jak je vidět, tak datumy dělají chlapům problémy, tak pro zvědavé, událo se to v noci z 6. na 7. února. On to prostě uměl. Já mu připravila překvapení v nečekané přítomnosti na plese a on zas dárkem k "valentýnu" (kalendář z našich fotek). Zkrátka nedalo se mu odolat :)
Zásnuby
Něco jsme spolu zažili, nějakou "výměnu názorů" jsme rovněž absolvovali:) a nějak jsem začal cítit, že svůj vztah k Lucce chci nějak vyjádřit, upgradovat....že už to není jen zamilovanost... Když jsem se za Luckou chystal (bylo to samo překvápko), doma si ze mě dělali legraci, že takhle jsem nebyl nervózní ani před státnicemi... a měli asi pravdu:) Koupil jsem prstýnek, z fotek udělal krátky "filmek" o nás a vyrazil za Lucinkou do HK...
Nikdy bych nečekala, že se zasnoubím v kraťasech a v tílku :-) Byla jsem zrovna v Hradci, měli jsme akci od školy, měla jsem na sobě sportovní oblečení a najednou volá Péťa, jestli může přijet... Tak neříkám, že mě to nepřekvapilo, ale nehledala jsem v tom nic víc. Dokonce ani když vystoupil z auta v košili a riflích, vůbec mi nedošel jeho záměr, proč přijel :-) A i když mu srdce bušelo o sto šest...
... ještě aby ne. Ono najit v Jiraskovych sadech chvilinku pro romantickou chvilku na soutoku Labe a Orlice (aniž by kolem někdo chodil, nebo Lucka nepovidala :-D ) nebylo snadný. "Lucinko, zavři oči, podej mi ruku, nemluv a počítej do 20..." Lucčina reakce byla zajímavá, vůbec nevěděla, co dělat, tak mě prostě objala a zašeptala ANO ;) O týden později jsme své rozhodnutí utvrdili s našimi rodinami v kostele sv. Kateřiny ve Mříčné (viz. foto).
A dál? :)
Jelikož právě surfujete na našich svatebních stránkách, tak asi není potřeba k tomu dalších komentářů...Máme se rádi, a tak chceme náš život spojit (stejně jako to v HK dělá Labe a Orlice:). Těšíme se, že u toho budete s námi :)
